<
>
swopdoc logo
Download
a) trade for free
b) buy for 1.81 $
Document category

Tutorial
Others

University, School

OEGP Prague

Grade, Teacher, Year

8, 2,2,3,2,2

Author / Copyright
Text by Didier M. ©
Format: PDF
Size: 0.09 Mb
Without copy protection
Rating [details]

Rating 4.0 of 5.0 (1)
Live Chat
Chat Room
Networking:
0/0|0[-3]|0/4













More documents

Blanka

Chtěla jsem se jen lišit, a to mi přineslo mnoho problémů. Člověk by neřekl, jak je to těžké.“ Vidíme Blanku procházet večerní Prahou a nakonec zůstane sedět na kameni a před ní kýčovitý pohled na Prahu.

Blanka zvedne mobil. Její kamarádka na Facebook nahrála twerkovací video na píseň wiggle. Těsně potom jí napíše: „nezkusíš to také?“ opět se ozve vnitřní hlas: „svět je úplně jiný, než bych chtěla, nic není takové jaké to má být, všechno je špatně, nevím, co mám dělat…“ Najednou vidíme Blanku promlouvat s jejím psem.

Monolog nerušeně pokračuje. „Všechny moje kamarádky se chovají jako laciné štětky a po mě chtějí to samé…“ Pes nechápavě otočí hlavou na stranu. „Ty jsi mi vždycky rozuměl,“ prohlásí Blanka. Dalšího dne ve škole je její spolužačka středobodem zájmu. Před školou ji všichni kluci obletují. Zajde za roh a tam najde dvě její staré kamarádky, jak pokuřují a baví se o ní.

Přijde akorát když jedna říká druhé, že ve zlatých stránkách našla zvěrologa Bajaju, který by pro ni mohl přijet na bílém koni. Blanka zpomalí, až zastaví, otočí se a se smutkem zvolí jinou cestu. Dojde domů. Její otec stojí ve dveřích a vyptává se, na komplikovaná témata okolo videí, kluků apod. Blanka to nakonec znechuceně nevydrží a vydá se ven.

Její otec se jen podívá na zavřené dveře a zakroutí hlavou.

Další záběr už je v Zimě. Blanka se naštvaná prochází. Nakonec si sedne na polorozpadlou lavičku pod budovou Odkolku, dlouho zavřené pekárny.

Chvíli tam sedí a přemýšlí. Najednou do záběru vejde jedna její kamarádka, která ji ještě nikdy “nezradila“, Sofie. Ta si k ní beze slova přisedne. Po nějaké chvíli prohlásí: „Špatnej den, co.“ Blanka se jí svěří jen krátce o tom, že nechce patřit do tohoto světa. Sofie jí se slovy „na to zapomeneš“ pozve na mejdan. Ovšem výraz slova mejdan okecá tak, aby vypadalo neškodně.

Blanka se slzami v očích přikývne.

Otevřou se dveře a Blanka vejde na zmíněný mejdan. Z jejího pohledu vidíme Sofii se skleničkou vína v ruce, jak ji bujaře vítá. V rámci přivítání ji uvede slovy: „hele kdo je tady!“ Jako odpověď se jí dostane pouze hlášky „jasně, Tris“ na to se Sofie oboří a dozví se, že to zjistí, proč jí vlastně někteří říkají Tris.

Blanka se zeptá Sofie, jak jí něco podobného může pomoci zbavit se deprese. Jako odpověď dostane do ruky lahev zelené. „Neni to trochu moc?“-„ani náhodou“ škyt

Další ho dne ráno se Blanka probouzí s poloprázdnou flaškou absintu v ruce.

Záběr se oddálí a prozradí, že ho nevypila ona, ale někdo jiný, kdo leží těsně vedle ní a drží lahev za hrdlo. Blanka Vstane a opustí byt.

Před školou. Blanka pomalu odchází. Za ní se hlouček třídních outsiderů nejprve trochu postrkává a potom se slovy „běž!“ jednoho kluka vystrčí a ten dohoní Blanku a optá se jí, jestli by ji mohl někdy někam pozvat.

Blanka váhavě odpoví, že ano.

tak tys přišla!“-„ano, já jsem přišla“. Blanka je opět v jiném bytě, tentokrát v kolektivu, který většina jejích kamarádek odsuzuje. V bytě je směs šprtů a pacifistů, kteří nepatří mezi „alfa“ chlapecký kolektiv a několik dívek, které jsou buďto rovněž šprtky, nehezké, nebo jednoduše hloupé. „Alespoň mě nebudete nutit do zelené…“ prohlásí blanka.

Záběr na bohatého klučinu jak vystrašeně odtrhne pohled od kalícího se absintu a absintové fontánky až mu skoro vypadne překapávací lžička s cukrem z ruky. „Aha.“ Řekne Blanka, ale ne zklamaně. Nějakou dobu v kolektivu vydrží, než zjistí, že do konverzace o skloubení teorie Schroedingerovi kočky a teorie černých děr nemá co dodat a kolektiv opustí.

Její kamarádi, které měla předtím, ji již nepřijmou a mezi outsidery jednoduše nepatří.

Znovu ji potkáváme před rozpadlou pekárnou. Tentokrát se vedle ní objeví někdo, koho dlouho neviděla.

Ukáže se, že je to kluk, kterého sociálka vyhodila z jejich školy. Ten se jí zeptá na to samé, co Sofie. Nakonec zapálí Joint a podá jí ho. Ona chvíli přemýšlí, ale je natolik zdrcená, že ho příjme. Po dokouření onoho jediného jointu se onoho kluka zeptá, jestli nemá víc a vlivem drogy, které ještě nikdy nečelila, řekne i několik komplimentů na jeho osobu.

S prohlášením „vím, kde seženu víc“ odcházejí ze scény.

Příběh pokračuje u Blanky doma, kde jí její otec nadává, neboť přišla domů zfetovaná a opilá. Po velmi krátké době dostane domácí vězení a může jen do školy.

Cestou domů si to vezme oklikou přes hrad a tam potká onoho kamaráda jak zamyšleně s lehce blaženým úsměvem hledí na Prahu.

Zeptá se ho, jestli nemá něco, čím by si zpestřila domácí vězení. Záběr pohledu kluka. Praha, nad kterou letí obří kuře. „jó, něco bych měl…“ slova se kterými jí věnuje zhruba 10g marihuany.

Blanka doma dělá pokusy s nově nabytým “matrošem“. (pouze jeden či dva záběry balení.) Následně k ní domu vejde její otec a otevře dveře od jejího pokoje.

V pokoji je zakouřeno a Blanka se rychle zvedá, aby svému otci cosi zdělila. Ve chvíli kdy se mozek snaží rozpohybovat pusu, nějak nezvládá kontrolovat ruce, takže jedna ruka začala volně tápat po pokoji. Když se mozku podařilo uklidnit onu ruku, druhé se to nelíbilo a vydala se na procházku ke stropu. V tu samou chvíli jistá část mozku vyprodukovala omluvnou větu: „jó banán, to je dobrá věc!“ zvládla ústa bez problému.

V tu samou chvíli si nějaká kognitivní funkce všimla, že je to naprostá kravina a vyburcovala zbylé kapacity mozku k zadržení mluvy, což ovšem vyvolalo odtažení pozornosti od zbytku těla a nohy se rozhodly, že váhu těla již dál neponesou.

Příběh pokračuje Blankou na lavičce před ředitelnou.

Z ní záhy vychází její otec s deskami nadepsanými “individuál“. Další záběry budou zastihovat Blanku, jak se nudí nad učením a vybírá minibar svého otce a nakonec vylézá oknem ven.

Film končí záběrem na Blanku okolo 30tky, jak sedí pod mostem mezi bezdomovci a čuchá aceton. „tak to vidíte, …“ prohlásí směrem do kamery a odmlčí se na deset sekund, potom příjde stmívačka a titulky
Jiná Interpretace



První záběr míří na nebe plné hvězd.

Potom se kamera pohne a odhalí širé zasněžené pláně Sibiře. Kamera stále klesá, až odhalí plátěný stan, před kterým stojí lavička a na ní dva zarostlí Rusové okolo pětatřicítky, kouřící trávu a popíjející vodku přímo z lahve. Třetí stojí u dalekohledu, na kterém ze strany velmi jasně stojí: Zorki. „Tak co tam vidíš…“ vykřikne jeden ze sedících ukazujíc s flaškou v ruce. „Zas ňákej král?“-„Chuj!“ se ozve od dalekohledu s trochou ožraleckého chrápnutí. „No tak čo tam vidíš?“ pro změnu řekne druhý sedící mudrc. „Hovno jsou mraky.“-„Co kdybychom rozbalili, to…“-„co?“-„no to… takovýto, no to“ Po chvilce přizvali i obsluhovače dalekohledu a vytáhli vodní dýmku.

Preview page 1 of 2 : [1] [2]
The site owner is not responsible for the content of this text provided by third parties

Legal info - Data privacy - Contact - Terms-Authors - Terms-Customers -
Swap+your+documents